Evangelium

(Jan 3:)16 „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.  17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.  18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího.  19 Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.  20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.  21 Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

​

Evangelium začíná Bohem. Celá otázka víry se týká Boží přirozenosti:

Bůh je spravedlivý.

Bůh je svatý.

                   

Bůh nemůže narušit své atributy. Nemůže udělat něco, co je v rozporu s jeho přirozeností. On je spravedlivý Bůh. To je dobrá věc. Bylo by děsivé, kdyby tento vesmír byl stvořen zlým Bohem, všemohoucím Bohem, který je zlý. To by bylo absolutně děsivé. Takže je dobře, že je Bůh spravedlivý, avšak přináší to problém…

                     

Pokud je Bůh spravedlivý, co bude s námi?

 

Chcete vědět o té nejděsivější zprávě z Písma (Bible)?  O té nejděsivější zprávě o Bohu?

Ta nejděsivější zpráva z Písma je to, že Bůh je dobrý.

(Lukáš 18:)19 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.

 

Proč je problémem to, že Bůh je dobrý, proč je to špatná zpráva, proč je to děsivé?

Je děsivé vědět, že Bůh je dobrý, protože my nejsme.

(Římanům 3:)10 jak je napsáno: ‚Není spravedlivého, není ani jednoho, 11 není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha. 12 Všichni se odchýlili, společně se stali nepotřebnými, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.

 

A tak, co bude dobrý Bůh dělat s lidmi jako jsme my, s hříšníky?

(Římanům 3:)23 všichni zhřešili a postrádají Boží slávu,…

 

Zhřešili jsme proti Bohu, proti sobě navzájem, proti přírodě – proti všemu! Celé stvoření volá po našem odsouzení. Pokud je Bůh opravdu spravedlivý, tak co s námi udělá, když zasluhujeme spravedlivé odsouzení a spravedlivý trest?

Pokud spravedlivý Bůh prostě jen tak ospravedlní bezbožné, pak už není spravedlivý. Pokud svatý Bůh povolá k sobě hříšníky, pak už není svatým Bohem.

Takže zní velká otázka:

 

Jak spravedlivý Bůh ospravedlní bezbožné lidi, aby byl stále spravedlivý?

(Numeri 14:)18 Hospodin je pomalý k hněvu a hojný v milosrdenství, odpouští vinu a přestoupení. Jistě však nenechá viníka bez trestu, ale navštěvuje s trestem vinu otců na synech, na třetí i čtvrté generaci.

 

Jak může svatý Bůh povolat k sobě hříšníky a stále být svatým Bohem?

Odpověď nalézáme v kříži Ježíše Krista. V kříži Ježíše Krista vidíme toto ohromné, unikátní zjevení plnosti Božích atributů:

Bůh je spravedlivý, a proto musí odsoudit naše hříchy.

Bůh je láska, a tak se stal člověkem ve svém Synu, a žil dokonalý život jako člověk, a pak přišel k tomu dřevu (kříži), a na tom dřevě na něj byly vloženy hříchy Jeho lidu.

(Marek 10:)45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ (Filipským 2:)6 Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, 7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka,  8 ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.  9 Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno,  10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí,  11 a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. (Římanům 4:)25 On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.  (Římanům 5:)1 Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.  2 Skrze něho jsme [vírou] získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy.  (Židům 2:)9 Avšak toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, vidíme pro utrpení smrti ověnčeného slávou a ctí; tak z milosti Boží za každého okusil smrti. …  (Římanům 3:)26 v čase Boží shovívavosti, a aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy.

 

Celý Boží soud a Boží hněv, který jsme si zasloužili my, je vykonán na Ježíši Kristu, přesně do té míry, aby byla naplněna spravedlnost Boží.

Po tom utrpení Kristus řekl:

Jan 19:30 … „Dokonáno jest.“…  což znamená, že udělal vše, co bylo vyžadováno, aby uspokojil Boží spravedlnost vůči Božímu lidu – zaplatil plnou cenu! Toto je velmi důležité, abyste pochopili, že nedošlo k usmíření našich hříchů jen proto, že Římané bili Ježíše a přibili jej na kříž, ale že došlo k usmíření našich hříchů, protože On sám vynesl naše hříchy na to dřevo (kříž) a Boží vůlí bylo Ho zdrtit – tedy potrestat místo nás. Spravedlnost byla vykonána.

(Izajáš 53:)4 Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen.  5 Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.  6 My všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili na svou cestu, a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech.  (Izajáš 53:)10 Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši jako oběť za vinu,a uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím zdaří.

 

Boží hněv, který měl padnout na každého z nás lidí, padl na Jeho jednorozeného Syna. On vytrpěl Boží hněv v plnosti, zaplatil cenu, zemřel za naše hříchy a třetího dne vstal z mrtvých, vystoupil na nebesa a nyní sedí po pravici Boží.

 

Není žádné jiné jméno, které by bylo dáno lidem, skrze které bychom mohli být zachráněni

(ospravedlněni před svatým, svatým, svatým Bohem),

kromě jména Ježíš Kristus.

 

(Skutky apoštolské 4:)12 A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“

On je tou Cestou, Pravdou i Životem a nikdo nepřichází k Bohu Otci, jedině skrze Pána Ježíše Krista.

(Jan 14:)6 Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (1 Timoteovi 2:)5 Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,  6který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví ve svůj čas.

 

Celé Písmo (Bible) volá lidi k pokání – odklonění se od svých hříchů a k víře v Evangelium.

(Skutky apoštolské 17:)30 Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání.  31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“  

 

Co znamená učinit pokání?

Je to změna mysli. Ale znamená to také mnohem víc, než si můžete myslet v naší dnešní kultuře. Změna mysli není něco jen povrchního. Mysl v Bibli odkazuje na mysl srdce – je to řídící centrum lidské bytosti, je to řídící centrum naší vůle, našich emocí, našeho intelektu, našich rozhodnutí, … takže to znamená že: pokud jste změnili svou mysl, vše ostatní se změní spolu s tím. V Bibli je perfektní příklad o pokání:

 Apoštol Pavel odjel na cestu do Damašku, odjel s příkazy, aby pozatýkal křesťany. Věřil, že tak činí správně, že dělá službu Bohu a celou záležitost měl v mysli srdce. Pak se ale na této cestě střetl se vzkříšeným a oslaveným Ježíšem Kristem. A co se stalo? Jeho myšlení se změnilo. Celé jeho mínění bylo vyvráceno jako falešné, vše co si myslel o Bohu, o realitě. Pochopil, že všechno jeho prvotní myšlení bylo špatné. Poznal, že se mýlil a začal přemýšlet zcela jinak. Nyní už si myslel, že Ježíš Kristus je Syn Boží a dlouho očekávaný Mesiáš. Nyní už si myslel, že křesťané jsou ten Boží lid, ten pravý Izrael. A protože se jeho myšlenky změnily, změnilo se i vše ostatní. Poté, co byl pokřtěn, započal svou službu a začal kázat Evangelium a byl pronásledován pro stejnou víru, kvůli které sám pronásledoval dříve.

Víte, učinit pokání znamená si plně uvědomit, že veškeré vaše myšlení, vaše realita – vše bylo špatně, protože váš život stál na lži a hříchu bez poznání Boha. Je nutné prozřít, poddat se Pravdě Boží o tom, kdo je Bůh, kdo jste vy, a o tom, kdo je Ježíš, a co pro vás udělal.

 

Učinili jste pokání? Změnila se vaše mysl? Vedla tato změna ke změně intelektu, změně vůle, změně vašich emocí; hříchy, které jste kdysi milovali, máte je nyní v nenávisti? Svatost, kterou jste kdysi ignorovali, toužíte nyní po ní? Krista, se kterým jste neměli co do činění, ctíte ho nyní? Považujete království nebeské za perlu obrovské ceny? Toto jsou jisté důkazy, že bylo uskutečněno pokání ve vašem srdci.

 

Bible nás vyzývá nejen k pokání, ale i k tomu, že pro spásu musíte

věřit v Ježíše Krista.

(Marek 1:)15 A říkal: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; čiňte pokání a věřte evangeliu.“

                   

Neexistuje absolutně nic v nás, co by nás mohlo zachránit před spravedlivým Božím hněvem. Všichni jsme totiž zhřešili.

(Římanům 3:)23 všichni zhřešili a postrádají Boží slávu,

Je to rozpoznání, že máme pouze jedinou naději v tom, co vykonal Ježíš Kristus na kříži. Nemůžete spasit sami sebe. A kdyby vám někdo nabízel, že se do nebe můžete dostat vlastní spravedlností, tak to je lhář a heretik – falešný učitel a ten je podle Bible proklet.

(Galatským 1:)8 Ale i kdybychom [vám] my nebo sám anděl z nebe zvěstoval v evangeliu něco jiného než to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet!  9 Jak jsme řekli dříve, i nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo zvěstuje jako evangelium něco mimo to, co jste přijali, budiž proklet! (1 Petrův 1:)13 Proto přepásejte bedra své mysli, buďte střízliví, dokonale upněte svou naději k milosti, která je vám přinášena ve zjevení Ježíše Krista.  (Efezským 2:)8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás -- je to Boží dar; 9 není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil.  

 

A tak k nám přichází spasení skrze víru v Ježíše Krista!

(Mk 16:)16 Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.

(Efezským 2:)8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás -- je to Boží dar;

 

Pokud opravdu věříte v Ježíše Krista, máte věčný život a máte zaslíbení, že vás Ježíš Kristus vzkřísí při svém druhém příchodu i kdybyste zemřeli a dá vám věčný život s ním.

(1 Korintským 6:)14 A Bůh i Pána vzkřísil a vzkřísí i vás svou mocí.  (2 Korintským 4:)14 a víme, že ten, který vzkřísil [Pána] Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi.

 

A jak poznáte, že jste skutečně uvěřili?

Člověk, který skutečně uvěřil, zachová víru až do konce. Nic ho neodloučí od Kristovi lásky.

(2 Timoteovi 4:)7 Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru jsem zachoval.  8 Nakonec je pro mne připraven věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž i všem, kteří milují jeho zjevení.  

 

Mnohým lidem vyvstává otázka: „Hřeší i opravdoví křesťané?“ Ano, žel ano. „Může opravdový křesťan spadnout do hříchu?“

Ano, ale opravdový křesťan nemůže žít v dlouhodobém pokračujícím stavu tělesnosti, tedy hříchu, pokračujícím stavu nedospělosti. (Římanům 6:)1 Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost?  2Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít?

 

Dále Bible říká:

(Filipským 1:)6 Jsem si jist právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Krista Ježíše. 1Korintským 1:4 Stále za vás děkuji [svému] Bohu za Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši:  5 Neboť v něm jste byli ve všem obohaceni, v každém slovu i v každém poznání,  6 tak jak bylo mezi vámi utvrzeno svědectví Kristovo,  7 takže nemáte nedostatek v žádném daru milosti a dychtivě očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista.  8 On vás také bude utvrzovat až do konce, abyste byli bez úhony v den našeho Pána Ježíše [Krista].  9 Věrný je Bůh, skrze něhož jste byli povoláni do společenství jeho Syna Ježíše Krista, našeho Pána.

V Bibli v Židům v kapitole 12 je uvedeno jedno z největších znamení, že patříte Bohu, že se o vás bude Bůh starat jako otec, a dokonce vás bude i napravovat a vychovávat, když uhnete z cesty. Ne proto, že se k vám změnil Jeho přístup, ale protože vás miluje a touží po vaší svatosti.

(Židům 12:)6 neboť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna.‘  7Snášejte to ke své výchově, Bůh s vámi zachází jako se syny. Neboť [je] nějaký syn, jehož by otec nevychovával?  8 Jste-li však bez výchovy, jíž se stali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové. 9 Také v našich tělesných otcích jsme měli vychovatele a měli jsme je v úctě. Nebudeme mnohem více poddáni Otci duchů, abychom žili?  10 Vždyť oni vskutku na krátký čas vychovávali, jak jim připadalo správné, on však k užitku, abychom dostali podíl na jeho svatosti.  11 Každá výchova se ovšem v tu chvíli nezdá být radostná, ale krušná; potom však vydává pokojné ovoce spravedlnosti těm, kteří jsou jí vycvičeni.

 

Co je Církev?

Jakmile se stanete křesťanem, stanete se součástí těla Ježíše Krista, církve, která je složena z věřících lidí, kteří tvoří společenství. Společenství se říká také sbor. V těchto sborech jsou věřící, kteří uvěřili Evangeliu, společně se modlí, napomínají se, povzbuzují se, a hlavně mají lásku jeden k druhému a nazývají se bratry a sestrami, neboť mají jednoho Otce, Boha v nebesích.

 

Platí jedna Biblická pravda!

(1 Janův 4:)7 Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, se z Boha narodil a Boha zná.  

8 Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.  

9 V tom (se ukázala Boží láska k nám), že Bůh na svět poslal svého Syna, toho jediného, abychom skrze něho měli život.  

10 V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás

a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.  

11 Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, i my se máme navzájem milovat.

12 Boha nikdo nikdy neviděl. Jestliže se milujeme navzájem,

Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.  

13 Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho,

že nám dal ze svého Ducha….  

20 Řekne-li někdo: ‚Miluji Boha,‘ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář.

Vždyť kdo nemiluje svého bratra, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl.  

21 A toto přikázání máme od něho, aby ten, kdo miluje Boha, miloval také svého bratra.  

(1 Janův 5:)1 Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha.

A každý, kdo miluje Otce, miluje i jeho dítě.

​

Proto nemůžete žít opravdový křesťanský život mimo společenství věřících

a bez lásky k Bohu a k bližnímu!

                   

Zdravých sborů, které vyučují skutečné Biblické pravdy je žel jako šafránu, ale nějaké jsou. Ty, co znám a mají zdravé učení,

jsou zde a ty mohu doporučit.

 

Abyste předešli bloudění v sektách, je třeba znát Boží Slovo, číst tedy Bibli a studovat ji.

 

Základem zdravého učení je, že Bůh je trojjediný – Otec, Syn a Duch Svatý,

což znamená,

že Svatý Otec je Bůh,

Syn Ježíš Kristus je Bůh,

Duch Svatý je Bůh.

Spása je pouze skrze víru v jednorozeného Božího Syna Ježíše Krista

a v Jeho zástupnou oběť na kříži,

Ježíš je Pán a

zemřel na kříži v těle za naše hříchy,

byl pohřben, byl vzkříšen v těle.

 

Milost vám, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Pána a jediného Spasitele.

 

Amen