Kdo je Ježíš Kristus?
Otázka, kdo je Ježíš Kristus je zásadní. Proto se Pán ptal svých učedníků, za koho jej považují.
Marek 8,27 Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: “Za koho mne lidé pokládají?” 28 Oni mu řekli: “Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.” 29 A on se jich tázal: “A za koho mne pokládáte vy?” Petr mu odpovídá: “Ty jsi Mesiáš.”
Lukáš 9,20 Řekl jim: „Za koho mne pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „Za Božího Pomazaného.
Za koho pokládáte Ježíše Krista vy?
Pojďme se podívat na velice důležitou doktrínu, že Ježíš Kristus je Bůh. O jeho Božství nám svědčí Písmo na mnoha místech. Uvádím jen zlomek, kde všude je důkaz o tom, že je Bůh.
Ježíš je Bůh
Jan 10,30 Já a Otec jsme jedno.” 31Židé se opět chopili kamenů, aby jej ukamenovali.
Jan 5,18 Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu.
Jan 10,33 Židé mu odpověděli: “Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha.”
Jan 8,24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že Já jsem, zemřete ve svých hříších.”
Jan 8,28 Ježíš [jim] řekl: “Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že Já jsem a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil [můj] Otec.
Jan 13,19 Již teď vám to říkám, dříve, než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že Já jsem.
Jan 8,58 Ježíš jim řekl: “Amen, amen, pravím vám, dřív, než byl Abraham, já jsem.” 59 Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, [prošel mezi nimi] a vyšel z chrámu. [Tak odešel.]
Izaiáš 48,12 Slyš mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný, Já jsem, já jsem první, já jsem také poslední.
Já jsem první i poslední se nám představuje v knize Zjevení sám Pán, když se zjevil Janovi:
Zjevení 1,17 Když jsem jej spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: “Neboj se. Já jsem první i poslední, 18 ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. [Amen.] Mám klíče smrti i podsvětí.
Uveďme si další biblický text, který mluví úplně jasně:
Izaiáš 43,10 Vy jste mými svědky, je Hospodinův výrok, jste mým otrokem, kterého jsem vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen žádný Bůh ani po mně žádný nebude. 11 Já, já jsem Hospodin, a kromě mne žádný zachránce není. 12 Já jsem oznamoval, zachraňoval a zvěstoval, a nebyl jiný bůh mezi vámi. Vy jste mí svědkové, je Hospodinův výrok, a já jsem Bůh. 13 I od onoho dne já jsem a není, kdo by vyrval z mé ruky. Budu jednat, kdo ji odvrátí? 14 Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: Kvůli vám jsem poslal do Babylonu a zahnal jsem je všechny na útěk – i Chaldejce na jejich lodích plných výskání. 15 Já jsem Hospodin, váš Svatý, stvořitel Izraele, váš král.
Marek 14,62 Ježíš řekl: “Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky.” 63 Velekněz roztrhl svá roucha a říká: “Nač ještě potřebujeme svědky? 64 Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?” Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti.
Lukáš 22,70 Všichni řekli: “Ty tedy jsi Syn Boží?” On jim řekl: “Vy říkáte, že Já jsem.” 71 Oni řekli: “Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst.”
Pán Ježíš zde potvrzuje, že být Synem Božím znamená být Bohem a vlastnit jméno Já jsem. a židé to velmi dobře věděli, neboť:
Jan19,7 Židé mu odpověděli: “My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za Syna Božího.
Jestliže se vydával za Syna Božího, vydával se za Boha. Jestli ale nebyl Syn Boží, tak by byl lhářem, neboť se označil za Syna Božího, tudíž by nemohl být Spasitelem. Takže, kdo popírá Ježíšovo Božství, popírá samotného Krista a není spasen, Boha nepoznal a pravdy v něm není.
Apoštolové o Ježíši Kristu svědčili a Jan nám velice dobře v jeho Evangeliu přibližuje v první kapitole, kdo je opravdu Ježíš Kristus:
Jan 1,1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo bylo Bůh. 14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.
Chce snad někdo zpochybnit pravdomluvnost Apoštola Jana? Jestliže někdo toto zpochybní, tak zpochybňuje celou Bibli, a tedy i celé Evangelium. Jan zde jasně píše, že Slovo u Boha je Bůh, a je to Syn Boží, Ježíš je tedy Bůh!
Spletl se snad i sám Tomáš?
Jan20,28 Tomáš mu odpověděl slovy: “Můj Pán a můj Bůh.”
Tomáš, když nazval Ježíše Krista Pánem a Bohem, Ježíš ho nenapomíná.
Židům 1,8 avšak o Synovi: "Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království.
Zde je jasné, že Syn Boží je Bůh.
Z Bible víme, že sláva patří jenom Bohu, tudíž klanět se smí jen Jemu. Text z knihy Zjevení ukazuje tedy také, kdo je Ježíš. Nejen, že se mu tam klaní, ale sám Ježíš o sobě prohlašuje, že On je ten první i poslední. Vždyť tento titul patří Hospodinu:
Zjevení 1,12 Obrátil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil. A když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů 13 a uprostřed těch svícnů někoho jako Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a přepásaného zlatým pásem až k prsům. 14 Jeho hlava a vlasy byly bílé jako bílá vlna, jako sníh, jeho oči jako plamen ohně; 15 jeho nohy podobné bronzu rozžhavenému v peci a jeho hlas jako zvuk mnohých vod. 16 A ve své pravici měl sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč a jeho tvář jako když slunce září ve své síle. 17 Když jsem jej spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: “Neboj se. Já jsem první i poslední, 18ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. [Amen.] Mám klíče smrti i podsvětí.
Když se někdo klaní jinému než Bohu, tak je napomenut:
Zjevení 19,10 Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl: “Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se pokloň! .........
Zjevení 22,8 Já, Jan, jsem ten, kdo tyto věci slyšel a viděl. A když jsem to uslyšel a uviděl, padl jsem k nohám anděla, který mi tyto věci ukazoval, abych se mu poklonil. 9 Řekl mi: “Varuj se toho! Jsem spoluotrok tvůj a tvých bratrů proroků a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Bohu se pokloň.”
Lidé se klaněli Ježíši, neboť rozlišovali, kým je, a dokonce mu obětovali dary, což platí jen Bohu.
Matouš 2,11 Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou. Padli na zem a poklonili se mu. Pak otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.
Matouš 14,33 Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: “Opravdu jsi Boží Syn.”
Matouš 28,9 A [jak šly dát zprávu jeho učedníkům,] hle, Ježíš je potkal a řekl: “Buďte pozdraveny!” Ony přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. 17 Když ho spatřili, poklonili se [mu]; ale někteří pochybovali.
Ježíš je svatý
Bůh je absolutně a dokonale svatý, což znamená, že je bez jakéhokoliv nedostatku, chyby či poskvrny. Je dokonalý ve své moci a síle, je dokonalý v poznání a moudrosti, spravedlnosti i dobrotě. Jeho svatost přesahuje naši představivost, nejsme schopni pochopit jeho šířku či hloubku. Jeho dokonalost je nevyjádřitelná a pro nás nepochopitelná, tolik nás přesahuje.
Izajáš 6,3 a jeden na druhého volal: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy!
Žalmy 145,3 Veliký je Hospodin, je nejvýš chvályhodný, jeho velikost nelze vyzpytovat.
Žalmy 147,5 Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho rozumnost nelze změřit.
Izajáš 40,28 Což to nevíš? Cožpak jsi neslyšel, že věčný Bůh, Hospodin, stvořitel končin země, neochabne ani se neunaví? Jeho rozumnost je nevyzpytatelná.
Římanům 11,33 Ó hlubino bohatství a moudrosti i poznání Božího! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nepostižitelné jeho cesty!
Žalm 8,2 Hospodine, náš Pane, jak vznešené je tvoje jméno na celé zemi! Tys dal svou velebnost na nebesa.
Jób 5,9 který činí veliké věci, jež nelze vyzpytovat, divy, jež nelze spočítat,
1Paralipomenon 29,11 Tobě, Hospodine, patří velikost, udatnost, sláva, síla i nádhera, ano všechno, co je na nebesích i na zemi. Tobě, Hospodine, patří království, vyvýšený jsi jako hlava nade všechno.
Bůh je dokonale oddělený od hříchu, je spravedlivý a je etalonem spravedlnosti a práva. On určuje, co je dobro, neboť jen On je zcela a dokonale dobrý. A pro tuto svatost je hoden chval a uctívání.
Žalm 22,4 Ty jsi svatý, trůníš na chvalách Izraele.
Bůh tedy nemůže být pokoušen ke zlému a nic zlého neučiní:
Jakubův 1,13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
Ježíš má charakter Boha Otce.
Koloským 2,9 Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.
Filipským 2,6 Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu,
Jan 5,36 Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec.
Jan 5 ,19 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn.
Ježíš Kristus je tedy svatý:
1 Janův 2,20 Vy však máte pomazání od toho Svatého a víte to všichni.
Marek 1,24 „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, vím, kdo jsi: Ten Svatý Boží.“
Skutky apoštolské 2,27 neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, aniž dáš svému Svatému uvidět zkázu.
... a proto nezhřešil.
Židům 4,15 Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit v našich slabostech, nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami podobně jako my, avšak bez hříchu.
Nepřátelé Ježíše Krista ho chtěli obvinit, ale ani oni ho nedokázali usvědčit z jakéhokoliv hříchu
Jan 8,46 Kdo z vás mne usvědčí z hříchu?...
Jan 18,38 Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ A když to pověděl, vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.
Jan 19,4 Pilát vyšel znovu ven a řekl jim: „Hle, vedu vám ho ven, abyste poznali, že na něm nenalézám žádnou vinu.“
Jan 19,6 Když ho velekněží a strážci uviděli, zvolali: „Ukřižuj! Ukřižuj!“ Pilát jim řekl: „Vezměte ho vy a ukřižujte, neboť já na něm vinu nenalézám.“
Ježíš Kristus, Boží Syn, je svatý a posvěcuje ty, jenž v něj uvěřili:
Židům 2,11 Neboť ten, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou všichni z jednoho. Z toho důvodu se nestydí nazývat je bratry,
Židům 13,12 Proto také Ježíš, aby svou vlastní krví posvětil lid, trpěl venku za branou.
Židům 10,10 V této vůli jsme posvěceni skrze oběť těla Ježíše Krista jednou provždy. 14 Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni.
Ježíš je Spasitel
Zhřešili jsme proti Bohu, proti sobě navzájem, proti přírodě – proti všemu! Celé stvoření volá po našem odsouzení. Jsme Bohu neposlušní. Narozdíl od Boha my nejsme svatí, a tak jsme hodni spravedlivého trestu, věčné smrti
2 Tesalonickým 1,9 Ti ponesou trest, věčnou zkázu v odloučení od Pánovy tváře a od slávy jeho síly,
Člověk je natolik oddělený od Boha, natolik hříšný, že žádný člověk ve své zkaženosti už Boha ze své vůle poslouchat nemůže, netouží po tom a ani toho není schopen. Naše "přirozenost" je vzdor Bohu.
Římanům 3,10 jak je napsáno: ‚Není spravedlivého, není ani jednoho, 11 není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha. 12 Všichni se odchýlili, společně se stali nepotřebnými, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. 23 všichni zhřešili a postrádají Boží slávu,
Efezkým2,2 v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti. 3 Mezi nimi jsme kdysi i my všichni žili v žádostech svého těla, dělali jsme to, co se líbilo tělu a mysli, a tak jsme byli svou přirozeností děti hněvu tak jako ostatní.
Titovi 3,3 Neboť i my jsme kdysi byli nerozumní, neposlušní, bloudící, byli jsme otroky žádostí a všelijakých rozkoší, trávili jsme život ve špatnosti a závisti, byli jsme odporní a navzájem jsme se nenáviděli.
A tak každý člověk je kvůli svému hříchu "mrtvý sám v sobě" a není schopen hledat Boha – mrtvoly nemají totiž už žádnou vůli a zachránit se sami neumí.
Efezským 2,1 Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá provinění a pro své hříchy,
Koloským 2,13 I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil
Kvůli hříchu každý člověk zasluhuje spravedlivý trest.
Efezským 5,6 Ať vás nikdo nesvádí prázdnými slovy, neboť pro tyto věci přichází Boží hněv na syny neposlušnosti.
Jakýkoliv vzdor Bohu je HŘÍCH! Jsme všichni hříšníky. Není člověka, který by nehřešil.
1 Královská 8,46 Když proti tobě zhřeší -- neboť není člověk, který by nezhřešil -- budeš se na ně hněvat, vydáš je nepříteli a jejich věznitelé je odvedou do nepřátelské země vzdálené či blízké,
Sami sebe nedokážeme změnit. Nedokážeme se sami vymanit z těla hříchu, ze vzdoru k Bohu.
Jeremjáš 13,23 Cožpak může Kúšijec změnit svou kůži, anebo leopard svoje skvrny? Pak také vy dokážete konat dobro, když jste si zvykli páchat zlo.
Člověk však namítne: "Vždyť támhle a tuhle pomáhám, vždyť toho či onoho jsem zachránil, vždyť dávám na charitu, vždyť miluji toho i onoho, vždyť nesouhlasím s válkou, .... Podívejme se ale na to, co o tom všem našem úsilí říká Písmo.
Jób 9,1 Nato Jób odpověděl. Řekl: 2 Opravdu vím, že to tak je, ale jak může být smrtelný člověk spravedlivý před Bohem?
Jób 4,17 Což může být smrtelný člověk před Bohem spravedlivý? Může snad být muž čistý před svým Tvůrcem?
Jób 25,4 Jak může být smrtelný člověk spravedlivý před Bohem a jak může být neposkvrněný člověk narozený z ženy?
Žalm 143,2 Nevcházej v soud se svým otrokem, neboť před tebou není spravedlivý nikdo z živých.
Římanům 3,20 protože ze skutků Zákona nebude před ním ospravedlněn žádný člověk, neboť skrze Zákon je poznání hříchu.
Jób 9,14 Jak bych mu tím spíše mohl odpovídat já? Jak mám volit slova při rozhovoru s ním? 15 Vždyť i kdybych byl v právu, nebyl bych schopen odpovědět; svého soudce bych jen prosil o smilování. 20 I když budu v právu, má ústa mě usvědčí z viny; jsem bezúhonný, ale prohlásila mě za zvráceného.
Bůh je ten, který narozdíl od hříšného člověka nepokřivuje právo, ten, který je Svatý, Svatý, Svatý.
Jób 34,12 Ano opravdu, Bůh nejedná ničemně, Všemohoucí nepokřiví právo.
A tak žádný člověk nemůže se svatým Bohem vést při.
Jób 9,32 Vždyť on není člověk jako já, abych mu odpověděl a vešli jsme spolu v soud. 33 Není mezi námi rozhodčí, který položí na nás oba svou ruku.
Boží svatost a spravedlnost vyžadují, aby každý hřích byl potrestán a to smrtí.
Ezechiel 18,4 Vždyť mně patří všechny duše, patří mi jak duše otcova, tak i duše synova. Duše, která hřeší, ta zemře.
20 Duše, která hřeší, ta zemře. Syn neponese trest za zvrácenost otce ani otec neponese trest za zvrácenost syna. Spravedlnost spravedlivého zůstane na něm a rovněž ničemnost ničemy zůstane na něm.
Nejsou hříchy menší ani hříchy větší. Svévole je hřích a zasluhuje odplatu – trest. Změnit své jednání nestačí. Potřebujeme Spasitele a tím je Ježíš Kristus. Je to On, kdo je dokonalý a svatý, jak jsme si uvedli výše a je tedy tím jediným, který nás mohl zachránit, spasit. On, Syn člověka i Syn Boží nezhřešil, a tak se mohl stát zástupnou obětí za nás. Vzal na sebe naše přestoupení a hříchy a byl potrestán místo nás.
Skutky apoštolské 4,12 A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“
1Timoteovi 2,5 Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
Skutky apoštolské 10,43 Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.“
Přestože Boží spravedlnost požaduje za hřích trest – smrt, Bůh nám ze své lásky daroval Spasitele, který plně zaplatil dluh a zemřel za nás, za hříšníky:
1 Petrův 3,18 Vždyť i Kristus jednou provždy trpěl za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby vás přivedl k Bohu. V těle byl sice usmrcen, ale v Duchu obživen.
Kristova smrt uspokojila požadavky Boží spravedlnosti. Bůh ustanovil, že kdokoliv uvěří Evangeliu, bude zachráněn.
Římanům 3,26 v čase Boží shovívavosti, a aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy.
Jan 3,16 „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal [svého] jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17 Vždyť Bůh neposlal [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.
On jediný je náš velký Bůh a Spasitel.
Titovi 2,13 očekávajíce tu blahoslavenou naději, zjevení slávy velikého Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista
Ježíš je Zachránce
Písmo nás učí ve Starém i Novém Zákoně, že Zachráncem je Bůh. V Novém Zákoně je na mnoha místech patrné, že zachráncem je Ježíš Kristus. I zde vidíme důkaz, že Ježíš Kristus je Bůh.
O Bohu je psáno ve Starém Zákoně:
2Samuel 22,3 Bůh je má skála, v něm mám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad a mé útočiště. Můj zachránce, zachraňuješ mě před násilím.
1Samuel 2,2 Nikdo není svatý jako Hospodin, ano není kromě tebe, není taková skála jako náš Bůh.
Izaiáš 26 ,4 Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, v Hospodinu je skála věků.
Přísloví 30 ,5 Každá Boží řeč je přečištěná, on je štítem těm, kteří v něm mají útočiště.
Izaiáš 14,32 Co odpovědí poslům toho národa? Že Hospodin založil Sijón a v něm budou mít útočiště nuzní jeho lidu.
Sofoniáš 3,12 Ponechám ve tvém středu lid nuzný a chudý a budou mít útočiště v Hospodinově jménu.
Rút 2,12 Ať Hospodin odplatí tvůj skutek a ať je dovršená tvá odměna od Hospodina, Boha Izraele, pod jehož křídla jsi přišla najít útočiště.
2Samuelova 8,6 Pak David umístil mezi Aramejce z Damašku posádku; Aramejci se stali Davidovými otroky a přinášeli dávky. Hospodin pomáhal Davidovi, kamkoli šel.
Přísloví 20,22 Neříkej: „Odplatím zlo!“ Čekej na Hospodina a zachrání tě.
1Samuelova 14,23 V onen den Hospodin zachránil Izrael. Bitva pokročila za Bét-áven.
Žalm 3,4 Ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mě. Má Slávo, pozvedáš mi hlavu.
Žalm 144,2 Mé milosrdenství a má tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel! Je mi štítem, u něj hledám útočiště, on mi podrobuje lid.
Žalm 18,3 Hospodin je má skála, má tvrz, můj vysvoboditel. Můj Bůh je má skála, v něm hledám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad.
1Paralipomenon 16,35 Říkejte: Zachraň nás, Bože, náš zachránce, shromáždi nás a vysvoboď nás z národů, abychom vzdávali díky tvému svatému jménu a uctívali tvou chválu.
Izaiáš 19,20 A bude to na znamení a na svědectví Hospodina zástupů v zemi egyptské, protože budou křičet k Hospodinu před utiskovateli, a pošle jim zachránce a obhájce, který je vysvobodí.
Izaiáš 43,11 Já, já jsem Hospodina, a kromě mne žádný zachránce není.
Izaiáš 49,26 Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem a opijí se vlastní krví jako sladkým vínem, a pozná veškeré tělo, že já jsem Hospodin, tvůj zachránce a vykupitel, Mocný Jákobův.
O Ježíši Kristu je psáno v Novém Zákoně:
Lukáš 2,11 že se vám dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, v městě Davidově.
Jan 4,42 Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, [Kristus].“
Skutky apoštolské 5,31 toho Bůh jako vůdce a zachránce vyvýšil na svou pravici, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
Skutky apoštolské 13,23 Z jeho semene přivedl Bůh Izraeli podle zaslíbení zachránce, Ježíše.
Filipským 3,20 Vždyť naše občanství je v nebesích, odkud také dychtivě očekáváme Zachránce, Pána Ježíše Krista,
1Timoteovi 1,1 Pavel, apoštola Krista Ježíše podle příkazu Boha, našeho Zachránce, a Krista Ježíše, naší naděje,
2Timoteovi 1,10 a která se nyní ukázala zjevením našeho Zachránce Krista Ježíše. On zničil smrt a skrze Evangelium vyvedl na světlo život a neporušitelnost.
Titovi 1,3 a který ve svůj čas zjevil své slovo zvěsti, která mi byla svěřena podle příkazu našeho Zachránce Boha -
Titovi 2,10 ať své pány neokrádají, ale ať ukazují veškerou dobrou víru, aby ve všem byli ozdobou učení našeho Zachránce Boha.
Titovi 3,6 kterého na nás vylila hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce,
2Petrův 1,1 Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše Krista, těm, kdo dostali stejně vzácnou víru jako my spravedlností našeho Boha a Zachránce Ježíše Krista.
2Petrův 3,2 abyste pamatovali na slova předpověděná svatými proroky a na příkaz Pána a Zachránce, předaný vašimi apoštoly.
2Petrův 3,18 Rosťte v milosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Jemu buď sláva i nyní a až do dne věčnosti. [Amen].
1Janův 4,14 A my jsme viděli a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, Zachránce světa.
Před čím nás zachránil? Před Božím hněvem, tedy spravedlivým trestem.
Matouš 10,28 A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně.
Lukáš 12,5 Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má pravomoc vás po zabití uvrhnout do Gehenny. Ano, pravím vám, toho se bojte.
2Tesalonickým 1,8 a v plameni ohně bude trestat ty, kteří neuznávají Boha, a ty, kteří nejsou poslušni evangelia našeho Pána Ježíše.
Zjevení Janovo 20,11 A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela země i nebe a jejich místo již více nebylo. 12 A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách. 13 A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků. 14 A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero. 15 A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Všimli jste si, že ve Starém Zákoně Bůh mluví, že "zničí" své nepřátele? A víte, že každý hříšník, který odmítá Evangelium, odmítá Ježíše Krista, a tedy odmítá Boha a je tedy nepřítel?
Římanům 5,10 Jestliže jsme jako nepřátelé byli usmířeni s Bohem smrtí jeho Syna, tím spíše jako usmíření budeme zachráněni jeho životem.
Jan 3,36 Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.
Zachraňte se od spravedlivého Božího hněvu vírou v Pána Ježíše Krista (viz Evangelium)
Římanům 5,8 Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. 9 Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho krví, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.
Mk 16,16 Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.
Ježíš je Pán
Svět nás učí o evoluci, nějakém náhodném vzniku života, co vznikne a zanikne bez nějakého účelu. Písmo ale říká, že jsme byli stvořeni Bohem, abychom uctívali Boha, sloužili mu, milovali ho a měli s ním společenství, aby Bůh byl oslaven.
Bible nás učí o tom, že skrze Ježíše Krista všechno vzniklo, ne skrze nějakou náhodu.
Jan 1,3 Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je.
Jan 1 ,10 Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal.
Koloským 1,16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
A proto mu všechno patří a On tomu všemu vládne.
Žalm 8,7 Svěřil jsi mu vládu nad dílem svých rukou, všechno jsi mu položil pod nohy,
Žalm 2 ,8 Požádej mě a dám ti národy do dědictví. Tvým vlastnictvím budou i končiny země.
1Korintským 15 ,27 Neboť všechno podřídil pod jeho nohy.‘ Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil.
Efezským 1,21 vysoko nad každou vládu i autoritu i mocnost i panstvo a nad každé jméno, které je jmenováno nejenom v tomto věku, ale i v budoucím.
Koloským 2,10 I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci.
Filipským 2,9 Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno,
Zjevení 17,14 Ti budou válčit s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní.
Zjevení 19,16 Na plášti a na svém boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.
1Timoteovi 6 ,15 které svým časem ukáže blahoslavený a jediný Panovník, Král kralujících a Pán panujících.
To znamená, že vlastní i naše životy, a někomu, kdo nám vládne, máme být věrní, poslušní a máme ho uctívat. Každý, kdo skutečně uvěřil v Evangelium, nazývá Ježíše Krista svým Pánem.
Římanům 10,9 Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.
Plánem Boha je, aby každý vyznal Ježíše Krista jako Pána.
Filipským 2,10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, 11 a k slávě Boha Otce, aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
Římanům 1,4 a podle Ducha svatosti byl vzkříšením z mrtvých ustanoven za Syna Božího v moci, Evangelium o Ježíši Kristu, našem Pánu.
Je-li tedy Pán, tak ho posloucháme a milujeme ho.
Jan 14,15 „Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.
Jan 14,21 Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“
1Jan 5,3 To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká,
Matouš 28,20 a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. [Amen.]“
Jan 8,31 Ježíš říkal Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
A Pánovo příkaz zní "věřte ve mne".
Jan 14,1 „Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne.
Skutečná víra není o vědomostech z Bible, vždyť i satan a jeho démoni věří, ale nemilují Boha a neposlouchají ho. Jejich víra je nepřátelská k Bohu, není založena na lásce a poslušnosti v radosti.
Jakubův 2,19 Ty věříš, že (je jeden Bůh). Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se.
Opravdová víra, která zachraňuje, vždy vyústí v radostnou poslušnost živenou láskou k Bohu Otci, Synu Božímu Ježíši Kristu a Duchu Svatému.
Efezským 2,10 Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili.
To neznamená, že je naše poslušnost vždy dokonalá, ale usilujeme o ní.
Ježíš je Soudce
Všichni, kteří odmítli Ježíše jako svého Spasitele a Pána budou vzkříšeni a postaveni na Božím soudu a budou souzeni. Soudcem byl ustanoven Ježíš Kristus.
Nyní však ještě trvá Boží milost.
Římanům 3,25 Jeho Bůh ustanovil za prostředek smíření skrze víru v jeho krev, aby ukázal svou spravedlnost s ohledem na prominutí prohřešení, jež byla spáchána již dříve 26 v čase Boží shovívavosti, a aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy.
Je třeba uvěřit a činit pokání, neboť Bůh ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil, skrze Pána Ježíše Krista. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých.“
Skutky apoštolské17,31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“
A tak nepohrdejte jeho dobrotou, shovívavostí a trpělivostí, protože jednou nastane opravdu ten Hospodinův den, pro nevěřící hrozný den. Neodmítejte Evangelium, které má moc vás před hněvem Boha zachránit.
Římanům 2,4 Nebo pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a trpělivosti, a nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání?
Římanům 11,22 Považ tedy dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří padli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet; jinak budeš vyťat i ty.
Malachiáš 3,23 Hle, pošlu vám proroka Eliáše, a dříve, než přijde Hospodinův den, velký a hrozný.
Tento soudný den je blízko.
Izaiáš 13,6 Naříkejte, protože den Hospodinův je blízko. Přijde jako zkáza od Všemohoucího.
A tak čiňte pokání, vyznejte Bohu své hříchy a přijměte Jeho milost v Pánu Ježíši Kristu.
1Janův 1,9 Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.
2Petrův 3,9 Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, jak si někteří myslí, nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.
Skutky apoštolské 10,42 A nařídil nám, abychom lidu vyhlásili a dosvědčili, že on je ten Bohem ustanovený soudce živých i mrtvých.
Žalm 9,9 on bude soudit celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí.
2 Tesalonickým 1,5 Je to jistým znamením spravedlivého soudu Božího, abyste byli uznáni hodnými Božího království, pro něž také trpíte, 6 pokud je spravedlivé u Boha to, aby těm, kteří vás sužují, odplatil soužením, 7 a vám, kteří jste v soužení, úlevou spolu s námi, až se zjeví z nebe Pán Ježíš se svými mocnými anděly 8 a v plameni ohně bude trestat ty, kteří neuznávají Boha, a ty, kteří nejsou poslušni evangelia našeho Pána Ježíše. 9 Ti ponesou trest, věčnou zkázu v odloučení od Pánovy tváře a od slávy jeho síly, 10 když přijde, aby v onen den byl oslaven ve svých svatých a aby se stal předmětem obdivu ve všech těch, kdo uvěřili, neboť naše svědectví došlo u vás víry.
Amen
